Uplynulé dva týdny

Nějak jsme nestíhala poslední dobou psát, tak se pokusím ve stručnosti shrnout, co se tu dělo. Poté, co jsem se vrátila od Evy, tak jsem dodělávala projekty a prezentace. Ten týden jsem si uvědomila pár zásadních věcí, které mě posunuly zas o kus dál. Nepřemýšlím nad minulostí, nad tím, co bylo, nebylo a co mohlo být, ale soustředím se na to, co bude. Mám plánů až nad hlavu, jen je zrealizovat. Ano, výlet do Chambéry byl pro mě něco jako terapie. A jsem strašně vděčná tomu, kdo mi s touhle terapií pomohl ;)
Ve čtvrtek se pak konala Semestr End Party v Buchsu, která byla docela dobrá, až na to, že klub zavřeli v o půl druhé ráno, což teda nechápu. Naštěstí se 5 z nás připojilo k jednomu místnímu klukovi, který nás vzal na jejich soukromou universitní párty. Ta se konala venku hned vedle jejich školy. Měli tam postavené stany, pití pro všechny zdarma a dva nafukovací bazény s ohřívanou vodou. Tomu samozřejmě nemohli odolat Joona a Joonatan, kteří v té době byli už slušně opití. Takže jako správní Finové se vyslékli donaha a skočili do bazénu. Jediné, co na to řekla Anka bylo: Kurva! A to doslova :) Některá slova máme s Poláky úplně stejná ;) Judit se tomu smála a já chlapcům ochotně nosila další piva, aby byla větší sranda. Shrnu to jednoduše: Ano, viděly jsme toho hodně a výborně jsme se s holkama bavily :) Cesta zpět byla taky zajímavá. Čtyři namačkaní lidi vzadu a Joonatan vyřvávající německy - pan taxikář z nás nebyl zrovna dvakrát nadšený :D Poté, co jsme dorazili, Anka vzala foťák a zvěčnila náš slavný příjezd. Kluci měli jediný štěstí, že jsme foťák neměli s sebou i u toho bazénu. Myslím, že by se ráno nestačili divit... :)

Joonatan a jeho exibicionistické sklony (tohle dělá i normálně :D)

Ano, kluci mi budou chybět... :)

Další týden byl ve stylu studia, což občas nebylo moc jednoduchý. Zvlášť když se mě pořád někdo chodil navštěvovat a pořád se tu něco dělo. Nedokázala jsem říct NE, když se mě někdo zeptal, jestli se chci s nimi dívat na film nebo se jít projít nebo jít na Wildschloss (zřícenina v lese, asi 40 minut od našich kolejí) posedět u ohně. Pár dní před zkouškama jsme proto zvolila taktiku "jít se zavřít do knihovny na celý den". To jsem vydržela dva dny, od 9 od rána do 8 do večera. Zkoušky jsou tu docela vtipný, 90 minut člověk píše jak šílenec a stejně nestihne napsat všechno, co se po něm chce. Doufám, že alespoň jednu tu zkoušku jsem dala, jinak budu v pěkným průšvihu. Uvidíme :)
Takže teď mám prázdniny. Někteří lidé ještě mají další zkoušky, protože měli víc předmětů než já. A architekti dodělávají jejich semestrální projekty, což znamená, že celý den a celou noc sedí u počítače nebo lepí modely. Bylo mi jich tak strašně líto, že jsem dneska holkám na našem patře a dole u nás v budově napekla cookies podle Pauliinina receptu. A taky jsem slíbila Báře (z Prahy), že jí pomůžu s lepením stromků do jejího modelu :) Docela se na to těším, protože opravdu obdivuju architekty, že něco vytváří. Naše studium je oproti jejich absolutně nudný a nekreativní. I když někteří z nich nevypadají moc šťastně, že musí každý den něco vytvářet :D

Zbývá nám už jen několik dní. Já teda odjíždím až 17., což znamená, že budu odjíždět skoro poslední. Anniina a Pauliina odjíždí už příští víkend, takže si je ještě musím pořádně užít. Budou mi strašně chybět. Musím říct, že celkově jsem si na Finy udělala jen ten nejlepší názor :) Teď v sobotu odjíždí Cherie a Yuton z Taiwanu, protože si chtějí ještě udělat výlet po Evropě, než se vrátí domů. Kluci z Finska odjíždí někdy kolem 8., pár dalších lidí kolem 10. července. Anka a Irina tu naštěstí budou až do 14. Já měla odjíždět taky ten den, ale je to čtvrtek a pro naše je jednodušší přijet až o víkendu. Takže tu budu dva moje poslední dny téměř sama. Strašně rychle to tu utíká. Na jednu stranu se mi odsud nechce, ale zase si nedokážu představit, že bych tu žila dýl. Zvlášť bez všech těch lidí, se kterými bydlím.