Dva týdny v Budapešti za mnou

Už si tu konečně začínám zvykat. První týden byl dost krizový, ale už je to o dost lepší. Je velká škoda, že tu nebydlíme všichni na kolejích dohromady, ale většina z nás bydlí v okruhu 15 minut od školy, takže to i k sobě máme blízko. Každopádně, je to prostě dost jiný. Máme tu strašně moc Francouzů, řekla bych, že asi tak polovina Erasmáků. Trochu mě to štve, protože velká část z nich tu chodí jen pařit a baví se většinou jen mezi sebou francouzsky. Ne ale všichni, tak 4 kluci jsou tu fajn, víc akční. Holky Francouzsky jsou v podstatě to samé. Ve škole se s námi samozřejmě baví a jsou milé, ale slovo "párty" jim udělá tisíckrát větší radost než slovo "výlet". Pak tu máme hodně lidí z Německa, převážně holky (Lara, Maren, Erika, Anna-Lena...), ale ty jsou všechny moc fajn. Zvlášť s Maren a Erikou jsem se docela spřátelila, chtějí podnikat i jiné věci, než jen chodit v noci po klubech. Maren mi zrovna včera říkala, že tu není proto, aby chlastala, že toho si už užila dost předchozí 3 roky. Pak jsou tu 2 Finky - Laura a Noora. Laura vypadá na velkou pařmenku s tučnou vrstvou make-upu, ani jsem se s ní nikdy moc nebavila, takže nemůžu soudit, jaká je doopravdy. Noora je moc milá. Není to teda tak ulítlá holka, jak byly Annina a Pauliina v LI (jak ty mně chybí, moje drahé sousedky...). Hned první den ve škole nám odpadl jeden předmět, tak se mě zeptala, jestli nechci zajít na kafe. Samozřejmě jsem šla :) I Noora vypadá akčně, takže té se taky budu držet. Pak je tu Sam z Holandska (její jméno je Sanne, ale říkáme jí Sam). Nejdřív mi nebyla moc sympatická, ale mám s ní docela dost společných předmětů, tak už jsem ji stihla trochu víc poznat. Ano, první dojem klame. Dále Karolina a Adam z Polska, z Krakowa (prý nejlepší studentské město v Polsku, Varšava se může jít zahrabat :)). Nejsou tak akční jako Anka a Pawel (chybí mi to naše půlnoční skákání přes švihadlo a Ančin optimismus za jakékoli situace...). A pak je tu nesmírně mílá Laura z Lucemburska, která studuje ve Francii.
Když se na to tak dívám, tak jsou tu v podstatě skoro jen samí kluci z Francie, až na Engina z Německa, jehož rodiče jsou původem z Turecka, Ignacia ze Španělska a Adama z Polska. Možná tu jsou teda ještě nějací z loňského semestru, ale zatím jsem měla čest potkat jen tyto a kupu Francouzů. Holky jsou pak víc namixované, což je dobře, protože s partou francouzsky mluvících Francouzek bych asi nevydržela moc dlouho :))
A pak samozřejmě moje drahé spolubydlící Ainsley a Emily ze Skotska. Perfektní příležitost opravdu si zdokonalit angličtinu. A tím myslím pořádnou angličtinu a ne tu hatmatilku, kterou mluvíme mezi sebou s ostatními Erasmáky. Holky studují umění, takže je potkávám jen na bytě nebo když něco podnikáme spolu.
Jinak se zatím stále rozkoukávám a snažím se tu uspořád rozvrh, volný čas a organizovat nějaké výlety. Myslela jsem si, že když nebudu chodit obden pařit s ostatními, tak budu naprosto out, ale vypadá to, že ne všichni to taky praktikují a když už se někam jde tak ne všichni se opíjí do němoty. Z toho mám docela radost.
Hlavně se dost potkáváme i ve škole, takže i tam se dá bavit. A taky už se konečně začínají organizovat nějaké aktivity - v sobotu jsem zorganizovala výlet po Hradní čtvrti na druhé straně řeky (ale byla dost zima, takže jsme pak skončili v kavárně), v pondělí se šlo večer bruslit a dneska jdeme s holkama na hodinu zumby (Ano, JÁ jdu na zumbu... nevím, co tam budu dělat, ale v rámci soicalizace a dělání něco s ostatními tam prostě jdu. Nehledě na to, že se opravdu potřebuju začít hýbat, protože v těch - 15 se mi moc nechtělo chodit běhat.). A na sobotu se snad podaří zorganizovat i nějaký výlet za Budapešť. Pokud ne, tak aspoň musíme podniknout něco tady.
Ve škole to vypadá tak všelijak, něco bude lehké, něco těžší. Plus mě čekají dva předměty u nás. Ale to se nějak zvládne. No, snad si tu zvyknu ještě víc. Případné návštěvy mi to určitě ulehčí, takže je se na co těšit :)
později sem dám i nějaké fotky, ale teď už musím utíkat na tu zumbu. Držte palce, ať to není úplný trapas :D