Konečně slunce!

... a konečně taky výhled na hory! Tato fotka je vyfocená ráno u mojí školy :)

Taky jsem konečně mohla vyfotit výhled z okna - ano, to bílý v pozadí jsou opět hory!

Dneska bylo opravdu nádherně, sice zima, ale slunce svítilo celý den a byl nádherný výhled. Všichni z toho měli strašnou radost a říkali: ,,Wau, oooh, jéé!" :D to je taková naše speciální komunikace u nás na patře, se kterou přišli Finky, tak to teď pořád opakujeme :D V podstatě na cokoli, co se nám líbí :)

Ráno jsme měli Introduction to IT - informační hodina o univerzitním informačním systému. Pak jsme ve skupinkách hráli ve škole hru, abychom se seznámili, kde co najdeme - knihovnu, International office a další důležitý oddělení.

Ve škole na hodině IT

Celý Welcome week je udělaný tak, abychom se seznámili všichni dohromady, abychom poznali Lichtenštejnsko, Vaduz a jejich kulturu. Už jsme byli dvakrát v muzeu, osobně jsme se seznámili s našimi buddies, dokonce jsme měli asi hodinovou ukázku toho, jak si máme uklízet koleje :D Což bylo pro mě docela srandovní. Paní nám ukazovala, jak umýt záchod a koupelnu, že nemáme do záchodu házet tampony a kondomy :D, jak uklidit společnou kuchyň atd. Gabriela z International office ale říkala, že nám to musí ukázat, protože někdo to nezná, např. Číňani prý nejsou moc pořádkumilovní (teď tu žádný Číňan teda není, ale minulý semestr jich tu prý bylo strašně moc). Jo a že když se sprchujeme ve sprchovém koutě, tak máme zatáhnout závěs, jinak tu budeme mít potopu :D

Dneska opoledne jsme jeli do Triesenu, kde jsme navštívili muzeum, a pak jsme jeli do Malbunu sáňkovat. Řeknu vám, že větší srandu jsem už dlouho nezažil :) Jezdili jsme na sáňkách ve dvou, mým spolupasažérem byla Cherie z Taiwanu. Sáňkovala podruhé v životě a něvěděla, jak se sáňky ovládají :) Tak jsem jí to samozřejmě vysvětlila a řekla jí, že ať se nebojí, že jsem mástr na sáňkování. Ani jednou jsem nás během tří jízd nevyklopila, což se ne všem podařilo :D Brazilec Luis jel na sáňkách poprvé v životě a měli by jste vidět, jak byl nadšenej :) Posádka, kde byl Francouz Nath se vyklopila a on má teď přes celou tvář šrám, ale ani o tom nevěděl, dokud jsme mu neřekli, že má na tváři krev.

Já na sáňkách :)

 

Sáňkování

Po sáňkování jsme měli výbornou večeři v horské chalupě. Měli jsme racletty - je to taková plotýnka, na kterou si dáš jídlo, na který máš chuť (sýr, maso, zelenina, uvařený brambory...) a sám si ho upečeš.

 

 Dnešek byl zatím nejlepší den tady, možná tím počasím, sáňkováním, ale asi hlavně těmi lidmi :) Cítím se tu jako doma, jako bych tu bydlela už strašně dlouho a přitom tu jsem jenom pár dní. Posílám pozdrav z těch nejkrásnějších hor, ve kterých jsem zatím byla: