Až kupodivu rychle to tady utíká, už jsem tu týden. Zatím tu nebyl čas na nějaké větší přemýšlení, pořád jen zábava, poznávání nových lidí a okolí, plánování, kam se chceme podívat, když budeme mít volno atd. Užívám si to tady, ale dneska na mě tak nějak padla nostalgie. Večer jsem totiž navrhla, že se můžeme podívat na nějakej film na mém notebooku. Pak jsem ale zjistila, že si tu můžeme půjčit od Carstena (to je správce kolejí, ale baví se s námi jako kamoš a pomáhá nám, když něco potřebujeme) dataprojektor a promítnout si film na zeď. Na našem patře je zeď pomalovaná, tak jsme se šli dívat do vedlejší budovy, kde je v kuchyni zeď bílá. Na naše promítání jsem vybrala film
Into the Wild. Ti, kdo ho znáte, tak mě asi teď chápete. Je to moc pěkný film, ale hodně "přemýšlecí". Několikrát během promítání jsem se přistihla, že se na film vůbec nesoustředím a přemýšlím nad úplně něčím jiným. Zrovna v tu chvíli jsem chtěla být někde úplně jinde - ani ne v tomto pohádkovém knížectví, ani ne v Brně, ale prostě TAM. Myslela jsem si, že tady člověk dokáže zapomenout úplně na cokoli, ale i tady to není úplně jednoduché. Ale snažím se...
Omlouvám se za tak negativně naladěný článek, asi jsem moc unavená a ten film tomu taky moc nepomohl. Příště musím vybrat na promítání nějakou přihlouplou komedii...
Dopoledne jsem se šla s Raquel, Siskou a Nathem projít k Rýnu a už se opravdu těším, až bude tepleji a budu tam chodit běhat :)
Žádné komentáře:
Okomentovat