Ideální den? Ed, jogging, vaření a čtení.

Čtvrteční ráno začíná vždy s Edem. Dneska jsme si povídali opět o rozdílech v kulturách. Chtěl abychom se víc poznali, tak nás rozdělil do dvojic a my se mohli toho druhého ptát na cokoli, co nás zajímá. Čtvrt hodiny jsme si měli povídat a pak představit našeho partnera ostatním a Edovi. Já byla s Nathem z Francie. Konečně jsem si zvykla na jeho zvláštní francouzský přízvuk, takže jsme si dost dobře popovídali. Nath bydlí na okraji Paříže, ale nemá Paříž a její obyvatele moc rád. Žije s rodiči, starší sestrou a mladším bráchou. Než šel na univerzitu, tak strávil rok cestováním - 6 měsíců v USA, 3 měsíce v Izraeli a 3 měsíce v Indii (závidím, a moc...). Nath je Žid, stejně jako Ed. Jeho vzorem je jeho babička, která měla docela těžký život, ale i přes to je stále plná energie, za což ji Nath obdivuje. A taky ho prý naučila tak skvěle vařit :) Umí taky moc hezky malovat a dost sportuje (dokonce dělal 7 let gymnastiku! Respekt!). Dovezl si sem basketbalový míč, což pro mě zní jako výzva :D Dál už jsem se nic moc nedověděla, protože mě Nath vyslýchal strašně dlouho.  Ptal se mě i na to, co je mým snem. Těžká otázka :) Tak jsem mu odpověděla, ale taky jsem mu řekla, že nevím, jestli je možné toho dosáhnout. Řekl, že člověk musí mít vždycky nějaký sen, i když třeba není lehké ho dosáhnout, ale když budu chtít, tak to zvládnu. Nakonci mi řekl, že se mu líbí, že mám ve všem jasno a že vím, co chci. A taky, že si myslí, že jsem hodně organizovaný člověk - že všechno v mém životě musí být na správném místě. Hm... po 20 minutách konverzace...
Pak jsme všichni šli do cafeterie a tam jsme se navzájem představovali. Nakonec jsme se mohli na cokoli zeptat Eda. Já se ho zeptala, jaké jsou podle něj největší rozdíly v kultuře mezi USA a Evropou. (Btw. Ed se narodil a žil přes 40 let v New Yorku, než se přestěhoval se svou ženou do Lichtenštejnska). Říkal, že je těžké to říct nějak jednoduše jednou větou. Ale asi největší rozdíl vidí v tom, že USA je založeno na změnách, inovacích a výzvách, kdežto Evropa je silně založená na tradicích, které se nemění tak rychle. Amerika se prý neustále vyvíjí a mění, život je tam strašně rychlý, pořád se někam spěchá, lidi nemají moc volna, tráví celé dny v práci a nežijí. Život v Evropě je prý pomalejší, lidi si víc užívají života, rodiny... a to se mu prý líbí.
Myslím, že tento kurz mi dá mnohem víc než všechny teoretické hodiny dohromady. Kdy jindy bych měla možnost poznat co si myslí lidé z různých zemí? A Ed se hodně ptá, zvlášť se ptá na věci, na které nelze jednoduše odpovědět. A to se mi líbí :) Možná jsem se ještě nezmínila o tom, že Ed je psycholog. A jestli jste si typického Američana někdy představovali jako tlustého, nesportovního a hloupého jedince, tak Ed tyto stereotypy úspěšně vyvrací :) (Nevím teda, jak si představujete Američana, ale Ed tak ani moc nevypadá. Až teda na to, že je strašně pyšný na to, že je Američan. Což nám dneska opět připomněl :D )

Po 3 a půl hodinách s Edem a mojí mezinárodní třídou jsem si šla na hodinu zaběhat k řece, protože bylo zase nádherně. Už třetí den po sobě se tu teplota pohybuje mezi 10 - 15 °C. Vypadá to tu jako na jaře, ale v horách je pořád dost sněhu. Pak jsem si uvařila výborné rizoto. Brácha by se určitě divil, protože se mi vždycky vysmívá, že neumím vařit, což teda není vůbec pravda! Náramně si užívám to, že si tu můžu uvařit, co chci a nikdo mi neříká, jak se to má správně dělat. Taky mě strašně baví chodit nakupovat :D Jsem schopná jezdit s košíkem po obchodu i hodinu a vybírat si ty správné potraviny.

Odpoledne jsem začala číst knížku, kterou chci využít při psaní práce o sociálních sítích jako komunikačním nástroji pro mezinárodní  firmy. A večer 3 hodiny němčiny s naším učitelem Floriánem. (Moje němčina je děsivá! Budu na ní muset zapracovat)

Pro někoho možná obyčejný den, pro mě ale ne :) A to ještě dneska budu usínat s myšlenkou toho, že až se zítra ráno probudím, tak se jde konečně lyžovat!