Invaze brouků

Od té doby, co se tak moc oteplilo, tak tu máme menší problém s brouky. Konkrétně s chrousty. Musím říct, že jsou docela otravní a hlavně jich je tu strašně moc! Přes den je nelze vůbec vidět, ale jakmile se setmí, tak lítají úplně všude. A hlavně jdou za světlem, takže musíme zavírat okna. Což samozřejmě v úterý někdo neudělal. Na chodbě bylo otevřené okno asi hodinu a výsledkem bylo asi 20 splašeně poletujících chroustů a pak několik ječících holek :D Musím uznat, že Raquel dokáže ječet opravdu hodně nahlas. Tihle brouci podle mě nejsou ničím nebezpeční, ale není moc příjemný, když nám lítají kolem hlavy. Ke všemu jsou asi 3 cm velcí a když lítají, tak vydávají docela hlasitý zvuk. Vypadají takto:

 

 Nejhorší je, když poletují, protože se nedají nijak chytit. Ale většinou po chvíli narazí do světla a pak spadnou dolů (možná se popálí, nevím, nejsem biolog :)). A pak je možné je chytit. Takže když chrousti začali padat dolů, šla jsem do akce, protože se nikdo jiný neodvážil :D  Vzala jsem sklenice a všechny brouky jsem jimi přiklopila, aby se nemohli hýbat. Nadine je pak smetáčkem a lopatkou smetla a hodili jsme je do velkého kýblu, který jsme potom vynesli ven. Jenže sranda ten večer ještě nekončila :) Večer jsme byly s Raquel u nás v pokoji a měly jsme otevřené okno, ale jenom na ventilačku a se staženými venkovními roletami. Myslely jsme si, že se sem chrousti nemohou dostat, protože není kudy. Jenže se sem samozřejmě jeden dostal a přistál Raquel na hlavě :D Měli byste slyšet ten řev! Raquel vyskočila a utekla z pokoje, tak bylo opět na mně brouka chytit. Vzala jsem skleničku, do které jsem ho chytla, sklinku jsem přiklopila pokličkou a vynesla jsem ho ven.

Kolem jedenácté večer se pro změnu ozval řev z vedlejšího pokoje, kde bydlí Anniina a Pauliina :D Ty to ale udělaly chytře - vzaly vysavač a brouka vysály :D Takže máme teď jednoho brouka v našem vysavači (doufám, že už je mrtvej!). Ani tady ale sranda nekončí! Šla jsem spát kolem půlnoci, Raquel ale ještě pracovala na nějakém projektu do školy. Usla jsem hned, jak jsem lehla do postele. Jenže kolem jedné hodiny v noci mě probudil šílenej řev. Samozřejmě Raquel :D A samozřejmě, že jsme měly v pokoji dalšího chrousta, který lítal jak splašený. Raquel vyběhla z pokoje a nechala mě s milým chroustem osamotě. Tak jsem zase vzala sklenici a pokličku a vynesla jsem ho ven. Celou noc jsme pak nemohly spát, protože jsme měly strach, že je v našem pokoji další brouk. Představa, že se v noci probudím s chroustem na obličeji, mi tedy není dvakrát moc příjemná. I když jsou to pořád jen neškodní brouci, že...

Každopádně jsem na našem patře něco jako likvidátor brouků, protože kdykoli tu nějaký je (což se dovím velice rychle podle křiku mých spolubydlících :D), tak na mě vždycky volají: ,,Kristyna, Kristyna, here is a bug! Please, help me!" Naštěstí už všichni na noc zavírají okna, tak už jich tu nemáme tolik. Jenže je dost naprd spát se zavřeným oknem, když máme v pokoji dusno. Takže doufám, že chrousty přestane brzo bavit tohle strašení holčičího patra :))