Rodičové moji drazí! A samozřejmě můj milovaný bratr :D

Od neděle tu mám další návštěvu a je to dost fajn. Až teda na bratra, který má asi těžký záchvat puberty, protože jsme strašně trapní a mluvíme nesmysly. A když mu řekneme, aby si pořádně zavázal boty, když je v horách, aby si třeba nenamlel pusu nebo nezvrtl kotník, tak si máme hledět svého. Každopádně i tak mi chyběl a občas se ještě zapomene a chová se jako malej kluk. I když on vlastně pořád malej kluk je. I když už ne to rozkošný malý miminko, který jsem ve svých 11 letech dusila polštářem :D No nebudu vás zahrnovat svými nostalgickými vzpomínkami na sourozenecká léta a raději vás zahrnu fotkami z včerejší prohlídky Vaduzu a dnešního výletu do hor. A opět se dneska konala turistika ve sněhu, což ne všichni členové naší výpravy snášeli :D

Procházka k hradu 

Hrozná fotka, ale musím se smát našim skvělým vlasům :D Jak kohouti :))

Jedna sladká ranní od mého bráchy :))

Výhled do údolí cestou do hor

Sníííh!

Náš poslední člen výpravy (= máma :)) měl trochu problém se sněhem, protože se neustále bořil a měl plné boty sněhu (což jsme teda měli všichni...) a myslím, že jsem zaslechla i pár nadávek, proč se brodíme sněhem a nejdeme po normální cestě. Proč? Protože to byla zábava přece! A hlavně tam žádná jiná cesta bez sněhu ani nebyla :D

Náš cíl - Schönberg, 2104 m.n.m.

U křížku byla kronika, tak jsme se do ní zapsali, že jsme tam byli.

Máma zabořená ve sněhu - nakonec to brodění se sněhem vzala sportovně :)

V budce :D

Můj roztomilý bratříček :)

U téhle fotky jsem se taky dlouho smála - moje neuvěřitelné soustředění a bráchovy kraviny v pozadí :D

No, takže mě čekají ještě dva dny s mojí rodinkou, tak doufám, že to ve zraví přežiju. Dneska jsem už jednou vypěnila kvůli bráchovým poznámkám a vlepila jsem mu pohlavek :D Ten se pak se mnou asi dvě hodiny nebavil a pak mě žduchnul do trávy a zalehl mě. Docela jsem se divila, že už má takovou sílu, ale nakonec jsem ho stejně přeprala :)

Doufám, že jste měli pohodové Velikonoce!