...

Nevím, co se to se mnou děje, ale opravdu se začínám těšit na neděli, až za mnou dojedou naši a brácha. Asi mi po těch dvou měsících začínají chybět nebo co... A to jsem se před odjezdem těšila, že je nějakou dobu neuvidím, protože jsem je už opravdu nemohla vystát. Zvlášť to hádání se o ničem mi teda nechybí.
O víkendu se doma slavily tátovy a bráchovy narozeniny. Máme narozeniny všichny v dubnu, tak máme vždycky jen jednu narozeninovou oslavu pro všechny. Byla jsem zrovna na skypu, tak jsem se chvíli mohla alespoň virtuálně zúčastnit :) Prababička asi moc nechápala, jak je možný, že mě může vidět a slyšet, ale myslím, že byla ráda. Bylo to fajn je vidět všechny pohromadě, i našeho Blekana jsem slyšela štěkat :))
Poslední dobou je tu nějak mrtvo, architekti mají nějaký velký projekt, tak jsou věčně ve škole, ostatní asi ještě spí... Raquel tu poslední dobou už ani moc nespí, proože tráví večery s Němcem Björnem, který bydlí ve Feldkirchu.   Takže mám tak 3 dny v týdnu pokoj jenom pro sebe. Včera třeba říkala, že k němu jde jenom na večeři a že se vrátí zpět. Samozřejmě se nevrátila :D Ne, že by mi to vadilo, přeju jí to. Akorát si tu poslední dobou příjdu nějak sama. A asi jí i tak trochu závidím... :-/
Každopádně tento víkend a příští týden snad bude trochu víc akční - nějaká ta turistika, výlety s našima, Mnichov...

Nesnáším dny, kdy se blbě vyspím... Asi půjdu dělat něco do školy, abych nepřemýšlela nad blbostma.
Doufám, že je i u vás sluníčkové počasí! Chybíte mi!